Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Masaryk, T G --- 321.01 MASARYK, THOMAS GARRIGUE --- Algemene staatsleer. Politieke filosofie. Staatsleer. Staatstheorie--MASARYK, THOMAS GARRIGUE --- Masaryk, T. G. --- 321.01 MASARYK, THOMAS GARRIGUE Algemene staatsleer. Politieke filosofie. Staatsleer. Staatstheorie--MASARYK, THOMAS GARRIGUE --- Masaryk, Tomáš Garrigue, --- Masaryk, Thomas G. --- Harrik-Masaryk, T., --- Masarikku, Tomasu Gerikku, --- Masarik, Tomash Garrig, --- מאסאריק, ט., --- מסריק, ת.ג., --- Massarik, T., --- Массарик, Т., --- Masaryk, Tomáš Garik, --- Masaryk, T G - (Tomáš Garrigue), - 1850-1937

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství. Toto téma nemůže filosofie obejít. Funda v textu nesmlčuje důvody svého ateistického přesvědčení, zároveň však v plné úctě a vážnosti vyzvedá jedinečné antropologické momenty, které artikuluje náboženství, v našem kulturním kontextu křesťanství. Činí rozdíl mezi náboženskou filosofií a filosofií náboženství a reaguje na debatu Rortyho a Vattima o budoucnosti náboženství. Všímá si též řeči náboženství a hermeneutických modelů jeho sebesdělování.

Philosophy and religion. --- Christianity and philosophy --- Religion and philosophy --- Religion

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Tato studie je psána z konsekventně religionistického pohledu. To znamená, že její autor se bez vázanosti na křesťanskou víru a její věrouku snaží uchopit téma konsekventně historicko-kritickou metodou jako kterékoli jiné historické téma. Přistupuje ke křesťanství jako k lidskému jevu lidských dějin a kultury. Ve svém pokusu o rekonstrukci minulých událostí nepočítá s nadpřirozenými zásahy. Nevykládá vznik křesťanské víry božím zjevením, resp. zjevením vzkříšeného Krista, nýbrž psychickým procesem, který se odehrál v myslích Ježíšových přívrženců, poté co se ještě plni Ježíšem hlásané vize příchodu božího království rozutekli v bolesti a ve zklamání po Ježíšově zatčení a ukřižování. Brzy se pak znovu v Jeruzalémě shromáždili, spojeni svou zjitřenou vizí, próto-vírou, že Bůh Ježíše vyvýšil a že ukřižovaný záhy přijde jako Syn člověka a království, které zvěstoval, nastolí. V této první fázi mělo společenství Ježíšových přívrženců po jeho ukřižování charakter židovské sekty. Teprve v dalším procesu prochází zejména v helénistickém prostředí tato próto-víra Ježíšových přívrženců závažnými transformacemi. Ježíš je vyznán jako Kristus, jako syn boží, jako vzkříšený, jako kyrios-Pán a spasitel. Jeho kříž je pochopen jako mesiášská událost, jako oběť za lidské viny. Ke konci 1. století, především pod vlivem gnose, začínají pak první teologické úvahy o Kristu jako o vtěleném Logu a o jeho jednotě s Bohem, která bude později postupně stále více chápána ontologicky.

Jesus Christ. --- Jesus Christ --- Christ --- Cristo --- Jezus Chrystus --- Jesus Cristo --- Jesus, --- Christ, Jesus --- Yeh-su --- Masīḥ --- Khristos --- Gesù --- Christo --- Yeshua --- Chrystus --- Gesú Cristo --- Ježíš --- Isa, --- Nabi Isa --- Isa Al-Masih --- Al-Masih, Isa --- Masih, Isa Al --- -Jesus, --- Jesucristo --- Yesu --- Yeh-su Chi-tu --- Iēsous --- Iēsous Christos --- Iēsous, --- Kʻristos --- Hisus Kʻristos --- Christos --- Jesuo --- Yeshuʻa ben Yosef --- Yeshua ben Yoseph --- Iisus --- Iisus Khristos --- Jeschua ben Joseph --- Ieso Kriʻste --- Yesus --- Kristus --- ישו --- ישו הנוצרי --- ישו הנצרי --- ישוע --- ישוע בן יוסף --- المسيح --- مسيح --- يسوع المسيح --- 耶稣 --- 耶稣基督 --- 예수그리스도 --- Jíizis --- Yéshoua --- Iėsu̇s --- Khrist Iėsu̇s --- ‏عيسىٰ‏ --- Bible --- Criticism, interpretation, etc. --- Religionistika.

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Autor v německy psané studii klade otázku, co se odehrálo v kruhu Ježíšových přívrženců po Ježíšově ukřižování. Víme, že učedníci Ježíše po jeho zatčení opustili, s největší pravděpodobností odešli zpět do Galileje. Je obecně známou skutečností, že v Jeruzalémě vznikl záhy okruh Ježíšových přívrženců, v němž získal přední postavení Ježíšův rodný bratr Jakub. K tomuto kruhu se posléze připojila z Galileje se navrátivší skupina apokalyptického radikalismu nejbližších Ježíšových učedníků. Odlišného zaměření byla v Jeruzalémě skupina kolem Štěpána. Samostatnou kapitolu tvoří Pavlovo pochopení Ježíšova kříže a vzkříšení, zachycené v Pavlově formuli víry, I. Korintským 15,1-3. Mezi Jakubem a Pavlem došlo posléze k tvrdému sporu o otázku, zda křesťané nežidovského původu jsou povinni dodržovat ustanovení židovského zákona. Kardinální otázka ovšem zní, co se odehrálo v prvních dnech, týdnech, bezprostředně po Ježíšově ukřižování? Autor vyslovuje argumentovanou hypotézu, že zvolání „maranata“ v galilejském kruhu apokalyptických radikálů z Ježíšova nejbližšího okruhu, bylo onou první jiskrou, která dala do pohybu proces vznikání křesťanské víry. Tuto hypotézu argumentuje řadou odkazů, že zvolání bylo známo již v Kumránu, odkud je doloženo v Didaché. To znamená, že nikoli víra ve vzkříšení dala vzniknout očekávání Ježíšova příchodu, návratu, parusie, nýbrž vizionářské očekávání parusie, provázené zvoláním maranata, dalo vzniknout víře ve vzkříšení. V této nejstarší vrstvě nelze ještě označit očekávání parusie jako očekávání druhého Kristova příchodu. Tam očekávání posouvá až Pavel, pro kterého již Ježíšův kříž byl vykupitelským dějstvím poslaného božího Syna. Mottem Fundovy knihy Ježíš a mýtus o Kristu (Praha, Karolinum 2007, 366 stran) je Popperova věta, že i velmi smělé hypotézy, které se nepotvrdily, poponášejí dopředu naše poznání.

Theology and Religion --- faith --- religion

Choose an application

• Reference Manager
• EndNote
• RefWorks (Direct export to RefWorks)

Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let. Není to pouhá hra s pojmy; z řešení problému svobodné vůle vyplývá právní a morální odpovědnost. Co je láska? Existuje jediná láska, existují dva nebo devět druhů lásky? Jsou všichni lidé na světě v podstatě stejní, nebo se lidé z dalekého Východu mohou hluboce lišit od lidí ze západního kulturního okruhu? Mnozí rozlišují rozměr bytí, kterému říkáme hloubka nebo přesah. Nacházejí ho v poezii, ve filozofii, v matematice, hudbě, v přírodě stejně jako v náboženské víře či meditaci. Co je hloubka neboli transcendence? A to nejtěžší nakonec: Co je čas? Liší se čas lidský od fyzikálního? Otázky, které se ještě před nedávnem zdály být nepřístupné vědeckému zkoumání a řešení. Vývoj sociální, kognitivní a afektivní neurovědy dokázal, že takto uchopitelné jsou. V jaké míře? Kam dospělo a kam směřuje současné poznání?

Neurosciences --- Neuropsychology. --- Free will and determinism. --- Love. --- Spirituality. --- Spiritual-mindedness --- Philosophy --- Religion --- Spiritual life --- Affection --- Emotions --- First loves --- Friendship --- Intimacy (Psychology) --- Compatibilism --- Determinism and free will --- Determinism and indeterminism --- Free agency --- Freedom and determinism --- Freedom of the will --- Indeterminism --- Liberty of the will --- Determinism (Philosophy) --- Neurophysiology --- Psychophysiology --- Neural sciences --- Neurological sciences --- Neuroscience --- Medical sciences --- Nervous system --- Social aspects.